Legislativní návrhy v kostce

Jasné povinnosti

Nové nařízení vyjasňuje kritéria příslušnosti a pravidla, jak určit, který členský stát je příslušný k posouzení žádosti o azyl. Mezi hlavní změny patří: 

• kratší lhůty pro všechny postupy (například podání žádosti o přijetí zpět do dvou týdnů od nalezení shody v rámci systému Eurodac, namísto dvou měsíců), čímž se přispěje k rychlejšímu a účinnějšímu postupu určení příslušného členského státu
• zavedení povinnosti požádat o ochranu v členském státě prvního vstupu a zůstat tam, dokud není určen příslušný členský stát; nedodržení této povinnosti bude mít závažné důsledky, místo splnění úplných podmínek přijetí. budou zajištěny pouze základních potřeb
• zefektivnění postupu „přijetí zpět“ pro navrácení osoby z jednoho členského státu do druhého, zejména zavedením kratších lhůt a nepřesouváním odpovědnosti v případě, že oznámení o přijetí zpět není zasláno včas
• posílení kritérií pro rodinu, mimo jiné:
  • uplatněním na rodin, které vznikly v tranzitu před jejich příjezdem do EU;
  • zavedením možnosti stanovit příslušnost pro členský stát, v němž rodinný příslušník žadatele oprávněně pobývá s povolením k dlouhodobému pobytu vydaným v souladu s pravidly EU
  • zavedením povinnosti vždy upřednostňovat případy související s rodinou
• zajištěním bezplatného právního poradenství pro všechny žadatele

Povinná, ale flexibilní solidarita

Nové nařízení zavádí stálý, povinný mechanismus solidarity založený na potřebách, který nahrazuje stávající dobrovolná řešení ad hoc. Tento nový mechanismus bude fungovat takto:

1. Každý rok do 15. října Komise přijme:

• výroční zprávu hodnotící situaci v oblasti migrace v celé EU a ve všech členských státech EU
• prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví, zda je určitý členský stát i) pod migračním tlakem nebo ii) ohrožen migračním tlakem v nadcházejícím roce nebo iii) čelí významné migrační situaci (méně závažné situace než migrační tlak, která zohledňuje kumulativní účinek současných a předchozích příjezdů za rok)
• návrh prováděcího aktu Rady s počtem relokací a finančních solidárních příspěvků požadovaných pro nadcházející rok

2. Na základě toho Rada do konce roku přijme prováděcí akt Rady o vytvoření rezervoáru solidarity, který bude obsahovat konkrétní přísliby, s nimiž každý členský stát přišel pro každý druh solidárního příspěvku. Ačkoli je příspěvek k solidaritě pro členské státy povinný, mohou si zvolit, s jakým typem nebo typy solidárních opatření chtějí přispět do rezervoáru solidarity:

• relokace žadatelů o mezinárodní ochranu, nebo souhlasí-li s tím přispívající členský stát a členský stát, který využívá pomoci, relokace osob požívajících mezinárodní ochrany.
• finanční příspěvky:
  • na akce v členských státech EU
  • na akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim
• alternativní solidární opatření (tj. personální a věcná podpora)

Členské státy, které čelí tzv. významné situaci v oblasti migrace, mohou požádat o snížení svých solidárních příspěvků. Namísto relokace mohou členské státy dotčené druhotným pohybem při splnění určitých podmínek nabídnout, že spíše převezmou odpovědnost za posouzení žádosti žadatele, který se již nachází na jejich území, což bude považováno za formu solidarity nazvanou „kompenzace v oblasti příslušnosti“. Kompenzace v oblasti příslušnosti jsou povinné, pokud jsou přísliby relokace nedostatečné.

Na celý postup bude dohlížet a podporovat jej koordinátor EU pro solidaritu, který působí v rámci Komise.

Nová pravidla o příslušnosti poskytují účinnější systém pro to, aby: 

• byl omezen druhotný pohyb 
• se vyloučila možnost, že bude mezi členskými státy přemístěna osoba představující bezpečnostní riziko 
• se zajistilo, že kroky žadatelů nepovedou k přesunu příslušnosti mezi členskými státy 

Nová pravidla solidarity na druhé straně stanoví povinný systém, který bude předvídatelný i flexibilní a zajistí, že členské státy nebudou osamoceny v situaci migračního tlaku. 

Novými pravidly: 

• se zvýší předvídatelnost systému příslušnosti a souvisejících práv žadatelů a zvýší jejich informovanost prostřednictvím bezplatného právního poradenství 
• bude zajištěno, aby rodinné případy byly upřednostňovány tak, aby rodiny byly sloučeny co nejdříve v azylovém řízení 
• se zajistí rychlejší a účinnější postupy pro všechny žadatele 

• jednodušší a jasnější postupy s přiměřenými lhůtami pro přístup žadatelů k řízení a pro dokončení řízení o posuzování žádostí
• přísnější pravidla pro předcházení zneužívání systému a druhotnému pohybu, tj. povinnost podat žádost v zemi prvního vstupu: pokud se žadatel, o jehož žádosti bylo rozhodnuto v jednom členském státě, skrývá a podá žádost ve druhém členském státě, bude tento členský stát považovat žádost za následnou žádost
• procesní záruky zaručující práva žadatelů: tzn. bezplatné právní poradenství během správní fáze řízení: tj. poradenství ke správní fázi řízení včetně informací o právech a povinnostech a pomoc při podávání žádostí informace o tom, jak se odvolat zamítavé rozhodnutí, a bezplatná právní pomoc a zastupování ve fázi odvolání na žádost žadatele
• více pozornosti vůči zranitelným osobám se zvláštními potřebami
• povinný seznam důvodů, u nichž musí být posouzení žádosti urychleno
• jasnější pravidla pro uplatňování důvodů nepřípustnosti a pro uplatňování pojmů bezpečné třetí země a první země azylu
• užší vazby mezi azylovým procesem a procesem navracení, jimiž se zajistí, aby bylo zamítavé rozhodnutí o azylu vydáno společně s rozhodnutím o navrácení a aby se odvolání proti oběma rozhodnutím vyřizovalo v týchž lhůtách
• zavedení povinného azylového řízení na hranicích ve všech členských státech v délce 12 týdnů ve třech případech, kdy:
  • žadatel úmyslně uvedl orgány v omyl nebo úmyslně zničil doklad totožnosti nebo cestovní doklad či se jich zbavil
  • žadatel představuje nebezpečí pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo
  • je žadatel státním příslušníkem třetí země, u níž je podíl rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany 20 % nebo méně
• v případě, že je žádost v rámci azylového řízení na hranicích zamítnuta, je státní příslušník třetí země předán do řízení o navrácení na hranicích v maximální délce 12 týdnů s cílem rychlého návratu osob, které pobývat v EU nemají právo
• praktické uplatňování řízení na hranicích závisí na odpovídající kapacitě pro zpracování žádostí o azyl a navracení členskými státy, tj. na dostatečném rozsahu infrastruktur a počtu vyškolených pracovníků pro zpracování daného počtu žadatelů; odpovídající kapacita na úrovni Unie je stanovena na 30 000 a na úrovni členských států stanoví Komise každé tři roky prostřednictvím prováděcího aktu

• prevence zneužívání tím, že se stanoví jasná povinnost žadatelů o azyl spolupracovat s orgány v průběhu celého řízení a že nedodržení předpisů bude spojeno s přísnými důsledky; 
• zavedení povinného azylového řízení na hranicích ve všech členských státech v délce 12 týdnů s cílem určit, zda nejsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné; během posuzování žádosti mohou žadatelé pobývat na hranicích členského státu, ale nemají povolení ke vstupu na území tohoto členského státu; řízení na hranicích je povinné uplatnit v případě, že je žádost v rámci azylového řízení na hranicích zamítnuta; státní příslušník třetí země je předán do řízení o navrácení na hranicích v maximální délce 12 týdnů s cílem rychlého návratu osob, které pobývat v EU nemají právo
• členské státy mohou uplatňovat pojem bezpečné třetí země a budou mít jasnější pozici ohledně příslušných kritérií, tj. ohledně podmínky existence „dostatečná vazba“ mezi žadatelem a dotyčnou zemí mimo EU;  členské státy při tom budou moci využívat jak unijní, tak vnitrostátní seznamy; taktéž budou mít členské státy možnost uplatňovat tento pojem individuálně, tj. vzít v úvahu, že třetí země, která není uvedena na unijním nebo vnitrostátním seznamu, splňuje kritéria pro to, aby byla považována za bezpečnou třetí zemi ve vztahu ke konkrétnímu žadateli 

Od okamžiku podání žádosti se státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti považují za žadatele o mezinárodní ochranu a mají právo zůstat v příslušném členském státě (na hranicích, pokud je předmětem řízení na hranicích nebo na území, pokud se použije zrychlené/pravidelné řízení) až do přijetí rozhodnutí.  

Žadatelé budou chráněni v souladu s mezinárodním právem, Listinou základních práv EU a při plném dodržování zásady nenavracení.   

Silné záruky týkající se nezletilých osob, včetně nezletilých osob bez doprovodu, a to: 

• hlavní zásadou, kterou je třeba zohlednit ve všech fázích řízení, je nejlepší zájem dítěte; posouzení nejlepšího zájmu musí být provedeno v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice o podmínkách přijímání 
• možnost, aby nezletilá osoba vedla osobní pohovor (přípustnost a/nebo podstata), pokud je v jejím nejlepším zájmu veden vhodným způsobem 
• nezletilým osobám bez doprovodu má být poskytnuta pomoc a zastupování dočasným zástupcem s cílem pomoci s registrací, podáním žádosti, snímáním otisků prstů a všemi nezbytnými procesními kroky  
• zástupce má být jmenován nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne podání žádosti 
• počet nezletilých osob bez doprovodu na jednoho zástupce nesmí být vyšší než 30 a v případě nepřiměřeného počtu žádostí podaných nezletilými osobami bez doprovodu nejvýše 50 
• posouzení věku: multidisciplinární posouzení včetně psychosociální složky; lékařské prohlídky za tímto účelem se použijí pouze jako krajní opatření 

Žadatelé mají právo na osobní pohovor a na konzultaci s právním poradcem nebo jiným poradcem ve všech fázích řízení. Mají právo se odvolat proti zamítavému rozhodnutí o azylu i proti rozhodnutí o navrácení vydanému současně. Odvolání proti následujícím druhům rozhodnutí nemají automatický odkladný účinek (bez automatického práva setrvat): 

• zamítavé rozhodnutí týkající se podstaty žádosti vydané ve zrychleném řízení nebo řízení na hranicích (s výjimkou případů, kdy je žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu)  
• rozhodnutí o nepřípustnosti (s výjimkou případů, kdy je důvodem pro zamítnutí zásada bezpečné třetí země)
• rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako konkludentně vzaté zpět  
• rozhodnutí o odnětí mezinárodní ochrany, pokud vychází z některého z následujících důvodů – důvodů pro vyloučení (uprchlíci), ohrožení bezpečnosti (uprchlíci), odsouzení za zvlášť závažný trestný čin a osoba představuje nebezpečí pro společnost (uprchlíci), důvody pro vyloučení (osoby požívající doplňkové ochrany) 

V takových případech může dotyčná osoba požádat o právo setrvat (lhůta pro podání takové žádosti činí nejméně 5 dnů) nebo soud může v této věci rozhodnout z moci úřední. Osoba může setrvat až do uplynutí lhůty pro podání takové žádosti, nebo pokud takovou žádost podala, do doby, než v dané věci rozhodne soud. 

Označení bezpečné třetí země na úrovni EU

Nařízení sice obsahuje nezbytná ustanovení podrobně popisující kritéria, která by třetí země měla splňovat, aby byla považována za bezpečnou, a pravidla pro sestavení a změnu seznamu EU uvádějícího bezpečné třetí země, avšak k nařízení takový seznam není připojen. Seznam může být přijat později změnou nařízení. Členské státy mohou pokračovat v souběžném vedení svých vnitrostátních seznamů, a to i po přijetí seznamu EU. 

Kritéria, která musí třetí země splnit, aby mohla být označena za bezpečnou třetí zemi, zahrnují: život a svoboda osoby nejsou ohroženy rasou, náboženstvím, národností atd.; neexistuje riziko vážné újmy; zásadu nenavracení; existenci možnosti požádat, a jsou-li splněny podmínky, získat účinnou ochranu.  

Hlavní rozdíly mezi pojmem bezpečné třetí země a pojmem bezpečné země původu: bezpečnou třetí zemí se rozumí země, která může být považována za bezpečnou pro žadatele, který není státním příslušníkem této třetí země, zatímco bezpečnou zemí původu se rozumí země, která je považována za bezpečnou pro své státní příslušníky (nebo v případě žadatelů bez státní příslušnosti dříve obvyklé bydliště).  

Toto nařízení stanoví posílenou solidaritu a umožňuje přijímat odchylky za výjimečných okolností a po nezbytně nutnou nejkratší dobu. 

 V otázce posílení solidarity: 

• Posílená solidární a podpůrná opatření by mohla mít podobu relokací, finančních příspěvků, alternativních solidárních opatření (tj. personální a věcné podpory) nebo kombinace výše uvedených opatření. 
• Nebudou-li tato opatření dostatečná, dojde k tzv. „kompenzaci v oblasti příslušnosti“. To znamená, že přispívající členský stát převezme odpovědnost za žádosti již podané na jeho území, pro něž by jako příslušný byl určen za normálních okolností daný členský stát čelící krizové situaci.  
• Na rozdíl od nařízení o řízení azylu a migrace musí být v krizových situacích všechny relokace (solidarita s lidmi) pokryty přispívajícími členskými státy, a to až do výše 100 % relokačních potřeb stanovených v plánu solidární reakce.  
• V krizové situaci je proto možné, že přispívající členské státy budou muset převzít odpovědnost za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu nad rámec svého spravedlivého podílu. V takovém případě budou moci tyto členské státy snížit o tuto dodatečnou část své případné budoucí solidární příspěvky.  

V otázce odchylek: 

Členské státy, které čelí krizové situaci, včetně účelového využívání, nebo situace vzniklé v důsledku vyšší moci, se mohou odchýlit od některých pravidel týkajících se odpovědnosti stanovených v azylovém acquis, a to:  

• prodloužení lhůt pro registraci žádostí o mezinárodní ochranu na čtyři týdny od jejich podání; delší doba trvání řízení na hranicích (prodloužení z 12 na maximálně 18 týdnů)  
• prodloužené lhůty u pravidel určujících příslušný členský stát (pouze v případě krizových situací, hromadných vstupů a vyšší moci); to znamená např. prodloužení lhůty pro podání žádosti o převzetí z jednoho nebo dvou měsíců na 4 měsíce ode dne, kdy byla žádost zaregistrována;     
• výjimky z použití řízení na hranicích a rozšíření rozsahu řízení na hranicích v závislosti na situaci  

Členské státy jsou oprávněny reagovat na krizové situace, účelové využívání migrantů a vyšší moc a zvýšit tak odolnost svých migračních a azylových systémů tím, že: 

• posílí rámec solidarity zajištěním toho, aby byly pokryty všechny potřeby solidarity dotčeného členského státu nebo států 
• se stanoví řady odchylek od běžných pravidel v závislosti na situaci  

Nová pravidla zachovávají právo na přístup k azylovému řízení a zajišťují dodržování základních práv, mimo jiné prostřednictvím záruk, že opatření budou posouzena Komisí, schválena Radou a uplatňována pouze za výjimečných okolností, a to přísně po nezbytně dlouhou dobu a v nezbytném rozsahu. Komise bude věnovat zvláštní pozornost dodržování základních práv a humanitárních norem, nezbytnosti a přiměřenosti opatření, jakož i tomu, zda situace přetrvává. 

Upřednostněny budou žádosti zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu, těhotné ženy a rodiny s malými dětmi. V situaci účelového využívání, kdy lze řízení na hranicích uplatnit na všechny žadatele, budou nezletilé osoby mladší 12 let, rodinní příslušníci a osoby se zvláštními procesními nebo zvláštními potřebami při přijetí buď od samého počátku vyloučeny z řízení na hranicích, nebo pokud již řízení bylo zahájeno, jakmile individuální posouzení dospěje k závěru, že jejich žádosti jsou pravděpodobně opodstatněné, by se na ně toto řízení mělo přestat uplatňovat.  

• V budoucnu umožní Eurodac počítat nejen žádosti, ale i žadatele. Druh registrovaných údajů se rozšíří (nejen otisky prstů, ale také zobrazení obličeje, údaje o totožnosti, kopie dokladů totožnosti/cestovních dokladů). 
• Doba uchovávání některých druhů údajů bude prodloužena na 5 let, zatímco doba uchovávání údajů o žadatelích v délce 10 let zůstane nezměněna.  Bude obsahovat údaje o osobách vyloděných po pátracích a záchranných operacích, zadržených po neoprávněném překročení vnější hranice, osobách, u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají na území členského státu, přesídlených osob a osob požívajících dočasné ochrany. 

V otázce zvýšených bezpečnostních záruk:  

• Systém bude nyní rovněž zahrnovat údaje dětí starší šesti let, což orgánům umožní identifikovat děti v případě, že jsou odloučeny od svých rodin, a chránit zranitelné osoby před obchodováním s lidmi a vykořisťováním. 
• V systému bude zavedena rovněž možnost označit osobu vstupující do EU, která představuje hrozbu pro vnitřní bezpečnost, s výhradou přísných záruk ochrany údajů.

Nová pravidla pomohou usnadnit identifikaci osob, sledovat dvojí žádosti a zvýšit schopnost členských států předcházet druhotnému pohybu (nepovolený pohyb žadatelů o mezinárodní ochranu z členského státu příjezdu do jiného členského státu) a uplatňovat příslušná procesní pravidla při zjišťování bezpečnostních problémů.  

Osoby, které potřebují ochranu, budou mít prospěch z rychlejších azylových řízení a postupů přesídlování. Zranitelné kategorie, včetně nezletilých osob bez doprovodu, budou navíc mít prospěch z toho, že budou identifikovány, čímž se sníží riziko vykořisťování nebo obchodování s lidmi. 

Nařízení zaplňuje mezeru ve stávajícím rámci tím, že zajišťuje: 

• jednotné zdravotní, identifikační a bezpečnostní kontroly migrantů, kteří nelegálně překračují vnější hranice EU
• prověřování se bude muset dokončit ve vymezeném čase: do 7 dnů v případě prověřování na vnějších hranicích a do 3 dnů v případě prověřování osob zadržených již na území   
• rychlé nasměrování na příslušné řízení (azylové řízení na hranicích, běžné azylové řízení nebo řízení o navrácení na hranicích) 
• nezávislé sledování, zda jsou během prověřování a řízení na hranicích dodržována základní práva

Nová pravidla budou hrát klíčovou úlohu při: 

• zabezpečení vnějších hranic a zlepšení řízení nelegálních vstupů na úrovni EU 
• harmonizovaná povinnost všech členských států identifikovat a prověřovat nelegální migranty, a tím nahradit stávající rozdílné vnitrostátní postupy 
• zajištění toho, aby členské státy prvního vstupu prováděly nezbytné kontroly 
• posílení bezpečnosti v rámci schengenského prostoru zajištěním identifikace nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU 
• řízení rizik pro veřejné zdraví prostřednictvím důkladných kontrol

Nelegální migranti a žadatelé o azyl budou mít z nařízení o prověřování tento prospěch: 

• povinné zdravotní kontroly a kontroly zranitelnosti zajistí, aby osoby, které potřebují okamžitou péči, jakož i nezletilé osoby a zranitelné osoby byly včas identifikovány, aby měli prospěch z pravidel, která je chrání, co nejrychleji a aby jim byla poskytnuta nezbytná podpora 
• prověřování přispěje k urychlení a zefektivnění procesů 
• nový nezávislý monitorovací mechanismus zvýší transparentnost a odpovědnost během prověřování a zároveň podpoří dodržování základních práv   

Kvalifikační nařízení posílí a harmonizuje kritéria pro přiznávání mezinárodní ochrany a s ním spojená práva tím, že: 

podporuje větší sbližování azylových postupů a rozhodnutí, jelikož: 

• vyžaduje, aby členské státy posoudily, zda existuje alternativní vnitrostátní ochrana (bezpečná oblast v zemi původu), a pokud ano, postavení uprchlíka nebude uděleno 
• vyžaduje, aby členské státy odňaly status mezinárodní ochrany, pokud daná osoba představuje nebezpečí pro společnost nebo bezpečnost 
• vyžaduje, aby členské státy při posuzování a přezkumu žádostí zohledňovaly aktuální pokyny Agentury EU pro azyl týkající se zemí původu 

vyjasňuje práva a povinnosti osob požívajících ochrany, jelikož: 

• poskytuje příjemcům harmonizované informace
• požaduje, aby byla povolení k pobytu vydávána do 90 dnů v harmonizovaném formátu   
• poskytuje členským státům možnost podmínit přístup k sociální pomoci účinnou účastí příjemce na integračních opatřeních 
• posiluje práva nezletilých osob bez doprovodu upevněna, pokud jde o poskytování informací způsobem vstřícným k dětem a o požadavky na opatrovníky 
• objasňuje, že vnitrostátní humanitární statusy jsou povoleny za předpokladu, že jsou uděleny pouze osobám, které nespadají do oblasti působnosti kvalifikačního nařízení 

Nová pravidla: 

• odrazují od druhotného pohybu příjemců 
• zajišťují, aby žadatelé o mezinárodní ochranu doložili své žádosti všemi relevantními prvky  
• zvyšují sbližování míry uznávání ve všech členských státech a dále harmonizují kritéria pro udělování mezinárodní ochrany
• pobízejí k integraci 

Těmto osobám budou poskytnuty: 

• jasný soubor minimálních informací, které mají být podány podle vzoru uvedeného v příloze nařízení 
• rychlejší přístup k povolením k pobytu a kontinuita v jejich prodlouženích
• posílená práva nezletilých osob bez doprovodu 
• vyjasněný soubor práv a povinností, pokud jde o zaměstnanost, sociální dávky, zdravotní péči, vzdělávání, integraci atd.

• Aktualizovaná směrnice dále harmonizuje normy pomoci v celé EU a ukládá členským státům povinnost tyto normy zaručit. Členské státy budou rovněž povinny vypracovat plán pro nepředvídané události v případě nepřiměřeného počtu příchozích. 
• Posiluje záruky pro osoby se zvláštními potřebami při přijetí, včetně dětí. Zavádí se rovněž flexibilita a účinnost řízení přijímacích systémů spolu se zvýšenou podporou integrace žadatelů o azyl.  
• Aby se zabránilo druhotnému pohybu, nebudou členské státy moci poskytnout materiální podmínky přijetí, pokud je žadatel nalezen v jiném členském státě, než je členský stát, který je příslušný.  

 Harmonizace norem 

• Nová pravidla zajistí odpovídající normy v celé EU tím, že uloží členským státům povinnost zvážit ukazatele a pokyny Agentury EU pro azyl týkající se přijímání, zajistit dostatečnou kapacitu a vypracovat pohotovostní plány.  

 Posílené záruky pro žadatele o azyl 

• Posouzení zvláštních potřeb při přijetí musí být dokončeno do 30 dnů (na rozdíl od přiměřené lhůty ve stávajícím znění) a oběti mučení a násilí musí mít přístup k péči co nejdříve.  
• Nemělo by být uplatňováno zadržení, pokud by vážně ohrožovalo fyzické a duševní zdraví žadatelů. Děti by zpravidla neměly být zadržovány a budou požívat zvýšené ochrany, včetně rychlejšího přístupu ke vzdělání a určeným zástupcům nezletilých osob bez doprovodu.  

 Větší flexibilita a integrační procesy  

• Nová pravidla umožní členským státům přidělovat žadatelům o azyl ubytování a umísťovat je do zeměpisné oblasti flexibilnějším způsobem a rovněž umožní omezit svobodu pohybu. Žadatelé o azyl budou mít přístup na trh práce nejpozději šest měsíců po registraci své žádosti a členské státy se vyzývají, aby poskytly dřívější přístup zejména žadatelům, jejichž žádosti jsou pravděpodobně opodstatněné. Členské státy budou muset zajistit přístup k jazykové a odborné přípravě a kurzům občanské výchovy. 

Členské státy budou těžit z větší flexibility a více možností, jak odpovídajícím a účinným způsobem organizovat své přijímací systémy, a budou lépe připraveny na to, kdy jsou jejich azylové systémy vystaveny tlaku. 

Žadatelé o azyl, včetně nezletilých, budou mít prospěch z přiměřené životní úrovně ve všech členských státech spolu s rychlejšími a posílenými zárukami a přístupem k práci a vzdělávání. 

• Nová pravidla vytvářejí kolektivní a harmonizovaný přístup k přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů se společnými postupy. To umožní EU vystupovat jednotně a pomůže zvýšit příspěvek Unie na mezinárodní přesídlování.  

 Společná politika a postupy 

• Nový zákon zavádí jednotný postup pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů, čímž snižuje stávající rozdíly mezi vnitrostátními postupy a zlepšuje účinnost. 
• Předpokládá přípravu dvouletého plánu Unie, který Rada přijme na základě návrhu Komise a informuje Evropský parlament během tohoto procesu. Plán Unie určí celkový počet osob, které potřebují ochranu a které mají být přijaty do EU, a bude obsahovat údaje o příspěvku každého členského státu a o geografických prioritách v případě zemí mimo EU, z nichž mají být osoby přijaty. 

 Posílená partnerství se zeměmi mimo EU 

• Rámec Unie přispěje k posílení partnerství EU se třetími zeměmi, mimo jiné projevem globální solidarity se zeměmi, v nichž se nachází velké množství uprchlíků. 
• Nařízení zvýší příspěvek Unie k mezinárodním iniciativám v oblasti přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů v součinnosti se závazky jiných zemí.  

• Rámec Unie poskytuje jasný rámec pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů do členských států, zavádí společné postupy a zajišťuje větší předvídatelnost a účinnost při vyřizování případů na místě.  
• Dobrovolné úsilí členských států bude podpořeno odpovídajícím financováním z rozpočtu EU.  
• Členské státy budou moci přijímat uprchlíky prostřednictvím programu přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů i mimo plán Unie.

• Rámec Unie pomáhá zvýšit dostupné bezpečné a legální cesty do EU pro nejzranitelnější uprchlíky.  
• Pro přijímání v souladu s plánem Unie stanoví rámec jasné a harmonizované postupy, včetně lhůt a poskytování informací, s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit účinnost procesu.